Park Na Špici

  • Východní část parku je právě zónou sportovně rekreační. Je zde multifunkční sportoviště a velké dětské hřiště s mnoha zajímavými herními prvky. Napříč celým parkem jsou prostory s prvky hřišť pro všechny věkové kategorie.
  • Střední část parku je klidovou zónou se spoustou krásné zeleně a vodní plochou „Čičák“
  • Park je vybaven i základním provozním zázemím pro návštěvníky (veřejné WC, pítka, osvětlení). V jeho východní části na hraně vodní plochy „Čičák“ je umístěn dřevěný Pavilon, který mimo jiné slouží i jako pozorovatelna ptactva na hladině a okolí jezírka.

Park Na Špici je součástí městské zeleně vázané na řeky Labe a Chrudimku. Je vymezen ze severu a západu soutokem řek Labe a Chrudimka, z jihu Spojilským odpadem a na východě výběžkem zahrádkářské a chatové osady směrem k Labi. Tento park je výjimečný jednak umístěním na soutoku řek, jednak přímou návazností na historické centrum města. Svým umístěním, spolu s centrální vodní plochou „Čičák“ , který je významným krajinným prvkem, je i místem výskytu mnoha druhů ptactva. Park je ideálním místem pro rekreaci, sport a zábavu

Zaměření parku

Ideální pro děti 100%
Sportovce – basket, tenis,… 100%
Pro aktivní ornitology 100%
Oslavy, večírky, hostiny,… 100%

Geologické, hydrogeologické a hydrologické poměry.

Z regionálně geologického hlediska je zájmové území součástí České křídové pánve, vyplněné zde sedimenty svrchní křídy v labském faciálním vývoji. Jedná se o sedimetnární křídové horniny, náležející březenskému souvrství (stáří coniak). Většinou jsou podložní horniny zastiženy ve formě šedých slínovců až vápnitých jílovců. Křídové horniny tvoří několik set metrů mocné monotónní souvrství a jsou poměrně slabě až středně diageneticky zpevněné. V povrchové zóně jsou zpravidla rozvolněné sítí puklin netektonického původu a zvětrávacími procesy. Reziduální plášť slínovců má charakter prachovitě písčitých vápnitých jílů a slínů, které přecházejí do zcela zvětralých úlomkovitých ploch a níže ploch navětralých s tence deskovitou odlučností. Výstup tercierních neovlukanitů (Spojilská žíla), probíhajících křídovým podložím východně, do zájmového území nezasahuje.

Křídové podložní horniny jsou souvisle překryty komplexem kvartérních sedimentů, v nich dominují fluviální hlíny až písky nižší úrovně. Štěrkopísčité náplavy se projevují nevýrazně v bazální části pokryvného útvaru, který je poznamenán holocenní říční erozí, geologicky dochovanou v podobě výplní říčních ramen, dnes většinou fosilizovaných pod nejmladšími povodňovými náplavy.

V zájmovém území se výrazně projevuje staré labské rameno (nebo původní koryto Labe), jehož dominantní část s volnou hladinou je zachována na pravém břehu Labe. Skrytá část pak protíná současné labské koryto a na levém břehu prochází zájmovým územím ve směru SV-JZ. Jezírko „Čičák“ ve středu zájmového území je jeho přirozenou reliktní součástí. Fosilní říční rameno, lokálně zasahující až do hloubky 5 m, je významnou překážkou pro zakládání staveb z hlediska obsahu, měkkých, silně stlačitelných organogenních sedimentů.

Nivní charakter lokality, dříve periodicky zaplavované v plošné inundaci v blízkosti soutoku Labe a Chrudimky, je potvrzen souvislým výskytem jemnozrnných (převážně hlinito-písčitých) povodňových uloženin, tzv. aluviálního náplavu o mocnosti až 4 m. Nejmladším vrstevním článkem jsou antropogenika. Jedná se o plošné navážky a násypová tělesa liniových staveb, jimiž byl vyzvednut a vyrovnán původní terén.

Dle hydrogeologické rajonizace je křídové skalní podloží řazeno k hydrogeologickému rajonu č. 4360 – Labská křída a pokryvný útvar k hydrogeolog. rajonu č. 1140 – Kvartér Labe po Týnec. V zájmovém území lze vyčlenit dvě hlavní zvodně:
svrchní (kvartérní) zvodeň je vázána na kolektor kvartérních sedimentů s průlinovou propustností a z části na svrchní zónu přípovrchového rozvolnění podložních křídových hornin. Zvodeň je dotována především břehovou infiltrací. Hladina podz. vody je mírně napjatá, většinou v přímé hydraulické spojitosti s přilehlou vodotečí. Přirozené proudění mělké podz. vody probíhá v generelu k SZ. V zájmové lokalitě je však výrazně ovlivněno výstavbou vodohosp. liniových objektů (např. Spojilský odpad). Tato skutečnost způsobuje poněkud chaotický odtok mělké podz. vody ze zájm. území.
Spodní křídová (bazální) zvodeň je vázána na puklinově propustný kolektor pískovců cenomanského souvrství. Jedná se o hluboce uložený artézský horizont, který je z hlediska daného úkolu nepodstatný.

Ceník a manuál ke stažení zde

rop-nuts

Zdůvodnění potřebnosti projektu – původní stav

Park Na Špici se nacházel v podobě dožívající koncepce parku z 50. let. Celá řada dřevin zde byla nevyhovující či v dožívajícím stavu, mlatové cesty byly nefunkční, mobiliář nedostatečný.
Porosty byly zaneseny náletovými dřevinami, stromový parter byl z větší části neprůchozí, asfaltová hřiště a chodníky byly rozrušeny kořenovou erozí.
V parku se nenacházelo žádné dětské hřiště, sportovní hřiště či zázemí. Území je součástí ochranného pásma městské památkové rezervace. Vzhledem ke své poloze je park významnou částí veřejného prostoru města a jeho minulý stav neumožňoval využít jeho potenciál.
Konečný rozsah prací byl zvolen mj. s ohledem na stávající stav parku Na Špici, finanční možnosti města i poptávku a připomínky obyvatel k revitalizaci parku.

Cíl projektu

Cílem projektu bylo významně přispět ke zvýšení kvality života obyvatel Pardubic a okolí, ale také návštěvníkům města (včetně mládeže a handicapovaných) a to prostřednictvím vytvoření a zvýšení možností trávení volného času a rekreačních možností. Dalším cílem realizace projektu bylo zvýšit přitažlivost fyzického prostředí města a vytvořit klidovou zónu.

Plocha revitalizovaného území parku je 6,8 ha a jeho součástí je především volnočasové vybavení – lavičky, dětské hřiště, pobytové plochy, víceúčelové hřiště, nový objekt Pavilon pro vzdělávací a volnočasové aktivity. Vybudováním osvětlení a lávky, která je velmi důležitou propojkou do centra města, do Tyršových sadů ale také do další městské části Polabin se zvýšila atraktivita tohoto území.

Projekt je součástí Integrovaného plánu rozvoje města Pardubic “Přitažlivé město” a doplňuje tak další projekty zaměřené na zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města, které byly v rámci IPRM realizovány a s nimiž využívá tzv. synergický efekt. Projekt byl realizován od března do listopadu roku 2014 a spolufinacován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Olympijský park Pardubice 2016

slider-olympijsky-park-4